Geografie. Gwainwaith leží na severu Ladgalenu, hranici s Manninem a Sostynem tvoří Zelené hory (Ered Laeg, mannsky Sleityn Geayney). Většinu území pokrývá jehličnatý, převážně borový les, hustěji osídlené je jen pobřeží s největším městem Ladgalenu Brithombarem (ca. 100 000 obyv.) a řadou rybářských osad a menších přístavů, a také údolí řeky Brithon. (Zde leží druhé největší město Gwainwaithské koruny, Echor s 9000 obyvateli). Horské lesy ve Sleityn Geayney mají stejný charakter jako sostynské. (Pokud jde o zvířata žijící v gwainwaithských lesích, viz kapitolu o Manninu.)
Pod gwainwaithskou svrchovanost patří také korunní dependence Dor Amarth, ostrov ležící 300 mil na východ od gwainwaithského pobřeží.
Politické uspořádání. Gwainwaith je konstituční monarchie. Ústava zaručuje všem občanům bez rozdílu stavu a majetku stejná práva a svobody, z nichž některým se např. v Manninu netěší ani ti nejvyšší šlechtici.
Hlavou státu je král, jemuž formálně (podle Ústavy) náleží vláda v zemi. Tu však, s výjimkou několika málo ústavou předepsaných pravomocí (přijímání a pověřování vyslanců, podpisování mezistátních smluv apod.) vykonává prostřednictvím Státní rady, jejíž členy sice jmenuje sám, jmenování však musí schválit Parlament. Jsou jimi První ministr (kancléř), ministr války, ministr spravedlnosti (generální prokurátor), ministr zahraničí, ministr financí a ministr pošt. Státní rada jako celek (Kabinet) projednává návrhy zákonů předkládané Parlamentu a její jednotliví členové zároveň řídí jednotlivé úseky výkonné moci státu a zodpovídají za jejich činnost. Gwainwaithská státní správa je sice početnější a mnohem lépe organizovaná než v Sostynu a Manninu, ale přesto i v Gwainwaithu je veřejná moc velmi decentralizovaná a jednotlivá města a kraje (19 hrabství) mají vlastní samosprávu s rozsáhlými kompetencemi.
Hlavními vládními institucemi království, podléhajícími přímo Prvnímu ministrovi, jsou Státní kancelář v čele se státním tajemníkem, jež zajišťuje administrativu Kabinetu a Tajná služba, která shromažďuje informace důležité pro kabinet v Gwainwaithu i mimo jeho území. Ministrům spravedlnosti, zahraničí, financí a pošt pak podléhají Generální prokuratura, dohlížející nad dodržováním zákonů a zastupující Korunu v řízení před soudy, ať už v trestních, civilních, či správních věcech, Diplomatická služba, která se stará o provoz gwainwaithských vyslanectví, a čtyři vnitřní správní úřady: berní, celní, poštovní a silniční. Generální prokuratura i správní úřady mají svá územní oddělení ve všech větších městech po celém území království.
Vedle Státní rady existuje v Gwainwaithu ještě Královská rada jakožto poradní sbor panovníka. Obvykle mívá pět až deset členů, a král je smí jmenovat bez jakéhokoliv omezení.
Gwainwaithský zákonodárný sbor, Parlament, má 51 poslanců, volených na pět let většinovým systémem v jednomandátových obvodech. Pasivní i aktivní volební právo mají všichni obyvatelé (včetně žen a nemajetných) starší třiceti let s domovským právem v některé z gwainwaithských obcí. Parlamentu přísluší kromě projednávání a schvalování zákonů především kontrola činnosti Státní rady: Její členové, jimi jmenovaní vysocí úředníci, a dokonce i samotný panovník mohou být sesazeni Nejvyšším soudem pro porušování zákonů při výkonu funkce na základě žaloby Parlamentu.
Parlament také dohlíží prostřednictvím svých výborů na emisi měny i státních dluhopisů a rozhoduje jak o výši daní a cel, tak o využití peněz získaných z těchto odvodů; všechny větší veřejné zakázky, které hodlá Státní rada nebo některý z jí podřízených úřadů zadat, jím musí být schváleny. Zasedání Parlamentu řídí jeho Mluvčí, volený plénem poslanců z vlastních řad na funkční období jednoho roku
Gwainwaithský soudní systém, zcela nezávislý na výkonné moci, tvoří Nejvyšší soud a korunní soudy, jejichž soudce jmenuje král z kandidátů vybraných k tomu ustaveným výborem Parlamentu a plénem poslanců schválených. Nejvyšší soud je zaprvé správním soudem, t.j. zabývá se žalobami proti Koruně, hrabstvím a obcím ve věcech nezákonných rozhodnutí jejích úřadů, dále je odvolacím soudem proti rozsudkům nižších soudů, a zejména soudem ústavním, t.j. má pravomoc zrušit přijaté zákony i vyhlášky, jsou-li v rozporu s ústavním právem, a projednává ústavní žalobu Parlamentu proti králi či vysokým státním úředníkům. Jeho kolegium sestává z devíti soudců. Plénum rozhoduje v ústavních věcech, ostatní líčení probíhají před tříčlennými tribunály. Nejvyšší soud rovněž vede Veřejný rejstřík, registr právnických osob, nemovitostí a lodí.
Rozhodování ve věcech práva Koruny, které nejsou ve výlučné jurisdikci Nejvyššího soudu, přísluší 17 územně příslušným korunním soudům s tříčlennými kolegii. Líčení předsedá vždy jeden soudce a probíhá před devítičlennou občanskou porotou, která rozhoduje v trestních věcech o vině a v civilních věcech o oprávněnosti nároku. Jakékoliv zásahy výkonné moci do Ústavou zaručených práv občanů vyžadují souhlas soudce.
Hlavní město Brithombar a jeho 11 obvodů, 52 korunních měst a kolem 1500 obcí sdružených v 29 hrabstvích jsou veřejnými korporacemi s vlastní samosprávou, disponujícími vlastním majetkem a oprávněnými přijímat místně platné vyhlášky a předpisy a vymáhat jejich dodržování, stanovovat a vybírat místní daně a poplatky, vést evidenci obyvatel, atd. Starat se o tyto místní záležitosti náleží jednak radám voleným místními občany (různě početným v závislosti na velikosti obce či hrabství), jednak placeným zaměstnancům těchto veřejných korporací (korunní města a hrabství mají komunální úřad a policejní sbor, malým obcím stačí zpravidla jeden obecní tajemník a jeden obecní strážník). Přímo volenou hlavou rady města či obce je starosta, v hrabství má titul šerifa. Hrabství, korunní města a brithombarské obvody mají též právo vykonávat vlastní soudnictví ve věcech přestupkových i v menších civilních věcech, což přísluší občany voleným smírčím soudcům.
Území Hvozdu má v rámci Gwainwaithského království zvláštní autonomní statut. Ještě volnější svazek s Korunou má ostrov Dor Amarth s přibližně 25 000 obyvateli, který je ve vnitřních věcech téměř nezávislý: Má vlastní ústavu a zákony, zákonodárný sbor, vládu, i soudní dvůr, připouští se však možnost odvolání k Nejvyššímu soudu v Brithombaru (Pozn. 1).
Koruna nemá stálou pozemní armádu, zato však disponuje mohutným válečným loďstvem, čítajícím kolem stovky lodí, na nichž slouží kolem 1500 námořníků a 2000 příslušníků elitních jednotek námořní pěchoty. (Kromě Brithombaru je velká základna válečného námořnictva také na Dor Amarth). Tyto jednotky posiluje v případě ohrožení Domobrana, postavená z vybraných gwainwaithských mužů mezi 20 a 40 lety věku, kteří jsou v době míru také povinni se zúčastňovat pravidelných vojenských cvičení. Domobrana má 10 pluků po 2000 mužích, jejichž výcvik je v kompetenci samospráv. Kromě toho mnoho obyvatel vlastní zbraně, takže se v případě potřeby mohou postavit i na neorganizovaný odpor. Stálou jednotkou zřizovanou Hvozdem je Pohraniční stráž, složená z pěti setnin lučištníků. Armádní velitele jmenuje ministr války.
Gwainwaithské království má vedle armády i ozbrojený sbor pověřený ochranou pořádku a stíháním a vyšetřováním zločinů. Je jím Královské četnictvo, podléhající ministru spravedlnosti. Sestává z 500-členné pořádkové jízdní jednotky a Pátrací služby s asi 200 detektivy a agenty.
Vrchní velitelé Námořnictva, Domobrany, Pohraniční stráže a Královského čtenictva a šéf Tajné služby tvoří Válečnou radu, jíž předsedá král, který je podle Ústavy vrchním velitelem všech ozbrojených sil. Této radě příslušejí rozsáhlé pravomoci, je-li vyhlášen stav válečného ohrožení.
Státní vlajka. Na státní vlajce Gwainwaithského království je v modrém poli deseticípá zlatá hvězda se dvěma zlatými listy. Modrá a zlatá jsou tradiční, historické barvy gwainwaithských Vznešených elfů. Hvězda je znakem královského domu, listy symbolizují sepětí Koruny s gwainwaithským Hvozdem.
Hospodářství. Gwainwaith je díky svému politicky stabilnímu a zároveň liberálnímu systému, vysokým právním standardům a svobodnému a vzdělanému obyvatelstvu daleko nejbohatším státem Ladgalenu. Exportní produkci zdejších podniků (od malých dílen až po korporace se stovkami zaměstnanců) tvoří vysoce kvalitní řemeslné výrobky od textilu a papíru, přes sklo a keramiku až po lodě. Gwainwaith má navíc značné nerostné bohatství, významnou součástí hospodářství je těžba a zpracování mědi, olova (ložiska v Zelených horách) a zejména zlata (těží se na horním toku řeky Brithon). Hlavním těžebním střediskem je město Echor. Gwainwaith je námořní velmocí, která nemá soupeře: Celková registrovaná tonáž obchodního loďstva činí téměř 20 000 tun a přes gwainwaithské přístavy prochází víc než tři čtvrtiny zboží přepravovaného mezi Ladgalenem a východními zeměmi. Hlavní město Brithombar je největším přístavem a zároveň i obchodním a finančním centrem Ladgalenu; sídlí tu Burza cenných papírů, pojišťovny, a zejména několik desítek bank, které hojně investují nejen do gwainwaithských podniků, ale také např. do železářských korporací v trpasličích městech v Ered Engrin či do různých obchodních aktivit severomanninské šlechty.
Gwainwaithské zemědělství není příliš významné, neboť zemědělská půda zde není kvalitní, převládajícími odvětvími jsou pěstování lnu, ovsa a ječmene a chov ovcí a skotu. Většina obilí se do země dováží z Aššuru. Zato však má Gwainwaith nejvíce rybářů a největší rybářskou flotilu ze všech ladgalenských zemí.
Školství. V Gwainwaithu je velké množství veřejných škol ve vlastnictví obcí a hrabství. V Brithombaru je veřejná univerzita (jediná svého druhu v Ladgalenu) financovaná z daňových asignací gwainwaithských občanů, na níž se přednáší zejména filozofie, lékařství a právo. V jejím čele je rektor volený akademickou obcí.
Obyvatelstvo. Přes 90 % z ca. 560 000 obyvatel jsou elfové (lesních elfů je kolem 90 000), zbytek připadá na lidi z Ladgalenu i Aššuru a trpaslíky (lidé žijí hlavně v Brithombaru, trpaslíci v Echoru a v Zelených horách.) Vzhledem k majoritě elfů je Gwainwaith jedinou zemí Ladgalenu, v níž se udržela klasická elfština jako živý jazyk, naprostá většina obyvatel však zná i mannštinu (samozřejmě, kromě lesních elfů, kteří však mnohdy neovládají ani klasickou elfštinu).
Pozn. 1. Obdobný statut získaly po připojení ke Gwainwaithu také trpasličí Železné hory, Ered Engrin.