PJ2: Dopis od Bíréndry

Den 3. září 861 předává hobit Longo, radní svobodného města Kudu, Radarovi dopis, který u něj osobně zanechal jeho pisatel, hopojský král Bíréndra, zvaný Makani.


Vážený pane Radare,


čtete-li tyto řádky, pak už víte, že zatímco jste se svými přáteli bral útokem pevnost Nardol, využil jsem příležitosti (která, jak známo, dělá zloděje, a to já jsem) a zcizil Vaši loď i s Vaším kapitánem a odcestoval do Aquillonie. Je mi jasné, že se v tuto chvíli cítíte podveden, a proto jsem se rozhodl napsat Vám tento dopis, který by měl mé počínání když ne ospravedlnit, tak alespoň vysvětlit.

Z mého vyprávění jste jistě pochopil, že moje pozice hopojského krále a dobrotivého ochránce domorodců byla z nouze ctnost a jediná možnost, jak se ukrýt před těmi republikánskými šílenci. Byl bych z Hopoe už dávno uprchl, kdybych byl sehnal loď. Když jste mi takovou loď podstrčili pod nos i s kapitánem, byla chyba si myslet, že jsem natolik čestný, že po ní neskočím jako pes po vandrákovi. (Abych v tomhle příběhu nebyl jediný padouch, spěchám dodat, že pan Everard mě odmítal odvézt jen do té chvíle, než jsem zachřestil váčkem s perlami.) Na svou obhajobu bych rád uvedl, že z počátku jsem byl veden upřímnou snahou vám pomoci, ale když jsem si uvědomil, že ať už v Nardolu uspějete nebo ne, vyjde najevo, že jsem vám pomáhal, a Morthin, který mě až dosud nechával na pokoji jakožto osobu, která škodí hlavně jeho konkurentovi Snurrimu, si na mě vyšlápne. A na to jsem nehodlal čekat.

Tak už to, pane Radare, na světě chodí. Jedni konají hrdinské skutky, zatímco druzí se jen snaží přežít. Ti první jsou slavní a bohatí, ti druzí se ve zdraví dožívají vysokého věku. Já patřím k těm druhým. Ale přesto mi bylo potěšením se s hrdiny, jako jste vy a vaši přátelé setkat.


Upřímně Váš


Bíréndra alias Makani