1. srpna 1165: Jsem zase zpátky v Loghanu. Poslední tři dny jsem strávila v okolních vesnicích a tahala moudra ze sedláků ve snaze zjistit cokoli o krádeži Nimlachelu. Vyslechla jsem si leccos, např. že "po tý strašný vojně je teď všade tuze velká bída a drahota", "vrchnost najisto zas zvedne daně, však ty píky a kyrysy musely něco stát", "všelijaká žebravá chasa se teď po kraji toulá, poněvadž manninský soldáti spoustu vsí na západě vypálili a lidi do lesů vyhnali" atd. Není divu, že nějaká krádež meče, byť by to byl i Nimlachel, za této situace nemůže být nijak široce diskutovaným tématem, čili nezjistila jsem nic.
Ale to nevadí, protože tady v Loghanu už pachatele mezitím odhalili, ba co víc, dokonce za přispění městské stráže! V Sostynu se nestává často, aby městská stráž pomohla vyšetřit nějaký zločin. Ale tentokrát se to tomu loghanskému spolku ponocných povedlo, protože jednoho seržanta, když v tom zavětřil magii, napadlo pozvat si na to exorcistu, jistého Eogana. A ten, když se dozvěděl, že Donar s tím mečem trochu posekal saň, přišel s teorií, že Nimlachel mohla ukrást sekta známá jako Černá Lóže alias Bratrstvo Pentagramu, protože, jak nám vysvětlil, chcete-li vyvolat ďábla, který má za něco stát, bez čepele smočené v dračí krvi se prostě neobejdete. Z toho je vidět, jak je život někdy složitý. Kdybych měla jmenovat možné důvody ke krádeži meče, který rozsekne plátovou zbroj jako by byla z papíru, umí svítit, má pozlacený jílec a v hlavici rubín velikosti pecky z broskve, na tenhle bych skutečně nepřišla.
Eogan chce pochopitelně s tou sektou zatočit, takže se na Nimlachel i vyptal svého pánaboha (= sfér), což kněží rozhodně nedělají každý den. Dozvěděl se, že ho přechovává obecní čaroděj (!) jménem Saeros v jakési obskurní svatyni v podzemí, a to potvrzuje dvě věci: Zaprvé, Eoganova teorie byla správná. Zadruhé, v Loghanu mají větší bordel, než se na první pohled zdá. Přišla jsem právě včas, protože na toho čaroděje si budeme muset vyšlápnout.