Souostroví Terra Nova objevil náhodou roku 611 PZ admirál imperiálního loďstva Isengard, když jeho flotilu překvapila bouře a zahnala asi 500 mil na JJZ od města Kud. Admirál a jeho muži zde strávili pouhé tři dny, které potřebovali k opravě bouří poškozených plachet. Do palubního deníku své vlajkové lodi Isengard zapsal, že na ostrově, u jehož břehů zakotvili, žijí lidé, ale o kontakt s nimi ani o průzkum vnitrozemí tohoto ostrova se prozatím nebude pokoušet.
Po návratu do Aquillonie informoval Isengard o nové pevnině ve zvláštní zprávě Císařský dvůr a navrhl Císaři uspořádání expedice za účelem její kolonizace. Návrh se však nesetkal s kladnou odezvou. ("Za stávající hospodářské a politické situace není v zájmu Spojeného Impéria se jakkoli angažovat mimo území Aquillonie," píše se ve třicetistránkovém zdůvodnění, proč expedici není možné uspořádat.) Deník i zpráva putovaly do archívu a Isengardův objev brzo upadl v zapomnění.
O téměř 250 let později nalezl Isengardovu zprávu i lodní deník v romském archívu učený Fortinbras z Narothu, velký znalec aquillonské geografie. I on požádal císařský dvůr o uspořádání expedice jako kdysi Isengard, a rovněž neuspěl. ("Za stávající hospodářské a politické situace není v zájmu Spojeného Impéria se jakkoli angažovat mimo území Aquillonie," píše se ve třicetistránkovém zdůvodnění, proč expedici není možné uspořádat. Názory Císařského dvora na některé zásadní otázky se zkrátka tak rychle nemění.)
Fortinbras se tedy obrátil na Gildu. Zde už jeho žádost padla na úrodnou půdu a Sněm Gildy uložil Hlavnímu syndikovi uvolnit částku potřebnou ke zorganizování expedice. Dne 2. 1. 857 PZ vyplula Fortinbrasova flotila z gildovního přístavu Harlondu na jižním pobřeží Quenie a po dvou týdnech pátrání se jí podařilo souostroví nalézt. Dne 18. 1. 857 byla na severním pobřeží největšího ostrova Oahu vztyčena modrožlutá vlajka Velké Gildy svobodných přístavů Aquillonie.
Soustroví Terra Nova tvoří pět ostrovů. Dávno před příchodem aquillonských kolonistů bylo osídleno lidmi. Podle vlastní legendy tito domorodci připluli na Terra Nova z daleké pevniny kdesi na západě. Král, který je vedl, později Terra Nova se svými bojovníky opustil a pokračoval v cestě. Dva dny plavby na jih od souostroví objevili další pevninu, ale záhy po vylodění byli král i většina jeho mužů pobiti zdejšími obyvateli. Jen pěti z nich se podařilo uniknout a vrátit zpátky na souostroví. (Tato legenda o pevnině na jihu byla již r. 857 potvrzena gildovní expedicí, povětrnostní podmínky však znemožňovaly vylodění. Plánovaná expanze na jih byla později vzhledem k potížím na Terra Nova odložena na neurčito.)
Domorodci pojmenovali souostroví Terra Nova ve vlastním jazyce Hopoe, a jednotlivé ostrovy nazývají Oahu, Niiahu, Kauai, Maui a Molokai. Jsou vulkanického původu a na Niiahu je dosud činná sopka Makapala. Kolem pobřeží ostrovů rostou řídké lesy, hlouběji ve vnitrozemí je téměř neproniknutelný prales s četnými bažinami. Ve větších nadmořských výškách lesní porost přechází v křoviny. Vegetačně výjimečná je část pobřeží ostrova Kauai s mangrovovými pralesy.
V původní ostrovní fauně nejsou zastoupeni savci. Vedle nejrůznějších druhů mořských ptáků se zde vyskytuje také nemalé množství plazů. Nejobávanější z nich je až osm sáhů dlouhý mořský krokodýl obývající pobřeží ostrova Kauai.
V 9. stol. PZ je na Hopoe asi 5000 domorodců, kteří žijí ve vesnicích s 30--60 obyvateli podél pobřeží ostrovů Oahu i Niiahu, ostatní ostrovy jsou domorodci neobydlené. Domorodci jsou na úrovni doby kamenné, kovové nástroje vyrábět nedovedou. Živí se rybolovem a chovem drůbeže a prasat.
Každé vesnici vládne rada starších složená z nejmoudřejších mužů kmene v čele s náčelníkem. Jednotlivé vesnice jsou víceméně nezávislé, ale jejich náčelníci uznávají autoritu hopojského krále, jehož titul je dědičný. Čas od času se stane, že některý ambiciózní náčelník kolem sebe shromáždí družinu věrných bojovníků, s jejíž pomocí pak krále sesadí a založí novou dynastii.
Řízením osudu se k tomuto procesu schylovalo právě v době, kdy na souostroví dorazila Fortinbrasova flotila: Pozici krále Lonomakuy silně ohrožoval mladý náčelník Ilalaoe. Pro Lonomakuu se nenadále příchozí cizinci stali záchranou před téměř jistým svržením z trůnu. Král se rychle dohodl s Fortinbrasem a jeho muži, že když mu pomohou se vypořádat s Ilalaoem, dovolí jim usadit se na severu ostrova Oahu a na malých ostrůvcích Maui a Molokai. Fortinbrasovi námořníci pak v bitvě celkem snadno rozprášili Ilalaoeovy bojovníky, samotný náčelník však s hrstkou nejvěrnějších uprchl a ukryl se kdesi v horách ve vnitrozemí ostrova Niiahu. Lonomakua si svůj královský titul sice formálně udržel, avšak v očích většiny domorodců pozbyl poslední zbytky své autority tím, že místo aby si to s Ilalaoem rozdal v čestném boji, porazil ho z pomocí jakýchsi pochybných přivandrovalců a jejich ještě pochybnějších kouzel.
Daleko více důvodů k radosti než Lonomakua měl Fortinbras, alespoň zpočátku. Uzavřená dohoda pacifikovala domorodce a umožnila mu se plně věnovat budování kolonie, jejímž guvernérem byl Sněmem Gildy vzápětí jmenován. Aby do svého státečku přilákal obyvatelstvo, oznámil, že je zde k dispozici půda pro kohokoliv, kdo si o ni řekne. Záhy začaly na Terra Nova vozit lodi stovky bezzemků i s rodinami především ze Spojeného Impéria. Spolu s rolníky přišlo také mnoho řemeslníků, na severu ostrova Oahu začala stavba přístavu a správního centra kolonie. Khazadští trpaslíci, kteří v horách na severu Oahu těžili kámen na stavby, zde záhy objevili cínovou rudu, a to podnítilo další vlnu zájmu o souostroví. Největší zisky však kolonii plynuly z obchodu s perlami, které místní překupníci za bezcenné cetky kupovali od domorodců a draze prodávali aquillonským kupcům.
První vážnější problémy na Terra Nova začaly ve chvíli, kdy všechna dostupná půda byla rozdělena a na ostrov dál připlouvali zájemci o ni, navzdory tomu, že Fortinbras včas rozhlásil, že žádné pozemky na rozdávání už nemá. Většině takto odbytých bezzemků, kteří rozprodali všechen majetek, aby měli peníze na cestu, přitom nezbylo nic jiného než na Oahu zůstat. S tím, jak jich přibývalo v chudinské čtvrti, rostla zločinnost a čím dál pravděpodobnějším se stávala i možnost vypuknutí vzpoury. Řada bezzemků byla zatčena a deportována do narychlo zřízené trestanecké kolonie na ostrově Kauai, ale situace na Oahu se tím příliš neuklidnila, spíše naopak. Navíc o sobě čím dál častěji začínal dávat vědět i vzbouřený Ilalaoe, který přepadal ty vesnice na Niiahu, jejichž náčelníci byli loajální Lonomakuovi, a útočil dokonce i na menší lodi Gildy.
A za této pro Gildu nijak příjemné situace byl r. 859 na Oahu zatčen Dagobert...