Když se Eirien a Havranovi poměrně snadno podařilo vysvobodit Lohiaua z vězení i získat zpět kouzelnou knihu Mudřece z Jihu a už se zdálo, že protentokrát všechno dobře dopadlo, přišla na družinu další pohroma. Snesla se na ni v noci v podobě sovy, kterou vzal na sebe gwainwaithský čaroděj Thavron.
Bez okolků se jim představil jako agent tajné služby a přešel rovnou k věci: Nabízí jim bezpečné převedení do Gwainwaithu a finanční odměnu, pokud mu pomohou při splnění jeho mise. Potřebuje dostat přes hranici velitele vojska, které tu zasahuje proti místním elfům, lorda Cumhala, dvorního stratéga krále Stuarta VI. Cumhal už předal gwainwaithské vládě několik pikantních manninských státních tajemství, a nyní, jelikož mu hrozí prozrazení, by se rád odebral do Gwainwaithu na zasloužený odpočinek. Nemůže se však odebrat jen tak, to by bylo jasné, že dezertoval, a pak by si to jednak odskákala jeho rodina v Manninu, a za druhé by už nebylo možné provést jednu nadmíru důležitou misi, jejíž zdar je pro bezpečnost Gwainwaithského království kruciální. Takže lord Cumhal musí být řádně přepaden a unesen, aby si aspoň na pár dní udržel pověst loajálního služebníka Jeho Veličenstva a rodinka měla dost času odjet na výlet do Gwainwaithu a vzít s sebou případně i trochu toho skromného movitého majetečku (diamantové brože, smaragdová těžítka, klec na kanárka z ryzího zlata a další předměty osobní potřeby) a Thavron a jemu podobní stihli dokončit své dovádivé zpravodajské hry.
Thavron též družinu upozornil, že v případě, že by jeho skvělý návrh odmítli, bude, ač nerad, nucen udat jejich polohu Cumhalovi, jehož gardisté je pak zajmou a popraví coby sostynské špiony (ostatně po družině již se intenzivně pátrá), a Cumhal tak ze sebe setřese podezření z nedostatečné loajality.
Posléze všem popřál dobrou noc, doporučil jim, ať si to do rána rozmyslí, protože ráno se přijde zeptat, jak se rozhodli, proměnil se opět v sovu a odletěl.
Nikomu z družiny se samozřejmě nechtělo páchat nějaké násilí (ba dokonce zabíjet) jen proto, aby mohl nějaký odporný manninský papaláš v klidu emigrovat, byť by to bylo v gwainwaithském státním zájmu. (Gwainwaithský státní zájem ostatně měli všichni, Eirien nevyjímaje, na místě, o němž se ve slušné společnosti nemluví). Mají to dát Thavronovi rázně najevo, až se zase objeví? Na druhou stranu, čaroděj na vysoké úrovni je životu a zdraví nebezpečný chlapík, a tenhle exemplář je navíc členem tajné služby, což je instituce, s níž vůbec není radno si zahrávat. Pokud nabízí bezpečný přechod přes hranici, a finanční odměnu, nebylo by přeci jen lepší s ním být zadobře?
Nad ránem pak dospěli k následujícímu kompromisu mezi oběma možnostmi: Pokud se Thavron vrátí sám, umlátí ho dřív, než stačí seslat nějaké kouzlo - Donarovi bude na rameni sedět Havran, který na barbara v příhodnou chvíli sešle hyperprostor a přemístí ho k Thavronovi přesně na délku čepele Dorwinu. Pak už čaroději nepomůžou ani čáry, ani tajná služba. Pakliže ovšem Thavron přijde s dvacetičlenným oddílem lesních elfů, budou s ním zadobře a přijde na řadu jednání o finančních otázkách.
Thavron ráno nepřišel ani sám, ani v doprovodu dvaceti lesních elfů. Doprovázel ho jediný elf, zato však druid, jménem Galweg, jehož Thavron uvedl jako svého přítele a průvodce po hvozdu.
Družina se rozhodla být s Thavronem zadobře.