PJ2: Černá Lóže -- krádež Nimlachelu

Ráno 29.7.860 nečekalo družinu příjemné probuzení: Cítili se jako po třídenním flámu, ačkoliv předešlého dne nikdo přes míru nepil. (Samozřejmě nepočítaje Donara, kterému ale pití přes míru nevadí.) A navíc se Barbar nemohl dohledat své chlouby, meče Nimlachelu. Na opatrné dotazy, jestli si pamatuje, kam ho včera dával, a jestli ho někde nezapomněl, reagoval velmi podrážděně, že prý meče jsou to jediné, v čem nemá bordel.

Donarovo odhodlání získat meč zpět nebylo možné brát na lehkou váhu, a tak se všichni pustili do pátrání. Eirien se pro případ, že by lup byl už za hradbami města, vydala sbírat informace do vesnic v okolí Loghanu. Alan s Thorgalem prolezli hospodu od sklepa až na půdu, pátrajíce po tajných dveřích a stopách -- bezvýsledně. Radarova, Thorgalova, i Alanova pozornost se obrátila i k personálu hostince. Zatímco Radar přečetl myšlenky celé kuchyni (zbytečně), Alan perlustroval šenkýřku. Výslech, prováděný v jejím pokojíku, probíhal celou noc. Kýžené informace však rovněž nepřinesl, třebaže ráno Alan od vyslýchané odcházel s výrazem zřetelného uspokojení. Pak Radarovi došlo, že stejně nemohli být omámeni letkvarem podaným ve zdejších pokrmech a nápojích, neboť omámení se projevilo i na Bulíkovi a Eirienině psu Tesákovi, kteří se v místní kuchyni nestravovali. Pravděpodobně byli tedy všichni uspáni pomocí nějaké jim neznámé magie. Když se Alanovi nepodařilo zjistit nic ani ve městě, vyšetřování se přinejmenším do doby, než se vrátí Eirien, ocitlo na mrtvém bodě.

Hostinský už byl zvyklý u svých hostů na ledascos, ale přesto se mu ještě nestalo, aby mu někdo od rána do večera šmejdil po hospodě a pořád chtěl něco vědět, a tak se Thorgala pro jistotu zdvořile zeptal, jestli může panstvu s něčím pomoci a jestli se snad panstvu něco neztratilo. Thorgal tedy hostinskému nastínil situaci, a ten okamžitě poslal pro muže zákona.

Ned, přivolaný seržant loghanské městské stráže, byl prostý člověk, který si plně vystačil s pronásledováním kapesních zlodějů, opilých výtržníků, povětrných ženštin a nepoctivých kramářů. Magické útoky na dobrodruhy v hostincích a mizení kouzelných mečů z jejich majetku byla záležitost zcela mimo jeho duševní obzor. Naštěstí alespoň věděl, na koho se obrátit, a přivedl do hostince kněze-exorcistu jménem Eogan.

Ten, když se nechal zasvětit do okolností případu, se zatvářil velmi znepokojeně, a zeptal se Donara, jaké nestvůry s tím mečem v poslední době zabil.

"No, jednoho trpaslíka...," svraštil Donar čelo, "...a před tím jednu saň."

"Saň!" vykřikl Eogan. "Toho jsem se obával. Zbraň, jíž byla prolita dračí krev, hraje důležitou roli při vyvolávání zvláště mocných pekelných bytostí. A myslím, že vím, kdo v našem městě chce něco takového udělat."

Družina se vzápětí dozvěděla, že v Loghanu působí sekta zvaná Černá Lóže nebo též Bratrstvo Pentagramu, která nedělá nic jiného, než soustavně obcuje s Pekelnými Mocnostmi. Nikdo mimo sektu neví, kdo jsou její členové ani kde se scházejí. Víceméně jisté je jen to, že jejich svatyně se nachází někde v podzemí města, jež je jako u všech původně trpasličích sídlišť velmi rozsáhlé a prostorné. A nejspíše to bylo právě Bratrstvo, kdo se za pomoci černé magie zmocnil Nimlachelu, aby s jeho pomocí vyvolal -- ať už za jakýmkoliv účelem -- pekelnou bytost. Patřičný rituál musí být proveden o půlnoci za úplňku. Bylo by velmi potřeba Bratrstvu všemi prostředky zabránit, aby ho provedli!

Družina dala hlavy dohromady. Ke konečnému velmi hrdinskému a šlechetnému rozhodnutí vypátrat svatyni sekty, dojít si tam pro Nimlachel, a tím černým bratrům vyvolávání ďáblů rázně zatrhnout, přispělo vedle Donarova zájmu se znovu shledat se svou nyní již velmi oblíbenou zbraní také Eoganovo ujištění, že radnice vyplatí 10 000 zlatých tomu, kdo učiní řádění Bratrstva přítrž.

V pátrání měl družině samozřejmě pomoci kněz s jeho schopností komunikovat s astrálními sférami. Ten už samozřejmě tímto způsobem vůdce sekty hledal, ale neuspěl. Po krádeži Nimlachelu bylo možné pátrat nepřímo a skrze boha Griana položit sférám následující dotaz:


1. Co právě dělá osoba, která se naposledy dotýkala Nimlachelu?


Sféra Jésael ukázala Eoganovi ve věšteckém tranzu loghanského obecního čaroděje Saerose, jak cosi kutí v jakémsi v podzemním sále. Odhalení, že Saeros má co do činění s krádeží Nimlachelu, bylo šokující. Druhý dotaz zněl takto:


2. Kudy se Saeros dostává do podzemního sálu?


Sféra Elémiah prozradila, že Saeros se ze své věže do svatyně přemisťuje pomocí kouzla hyperprostor, a udala i polohu sálu vzhledem k věži. Taková informace byla sice samozřejmě lepší než nic, jenže transport hyperprostorem pro družinu nepřicházel v úvahu. Představa, že by je Radar jednoho za druhým posílal do předem neprozkoumaného prostoru, byla nepřijatelná. Nedalo se už dělat nic jiného, než sestoupit do podzemí a pokusit se najít cestu do sálu ve změti chodeb. Samozřejmě, pokud by se jim nepodařilo Saerose zajmout a donutit ho, aby jim cestu prozradil.