Gorin se narodil v pohraniční oblasti na severu Khazadu. Otec byl kovářem v pohraniční pevnosti, kde bylo práce vždycky dost. Matka pracovala se svojí sestrou a Gorinovým strýcem na nedaleké usedlosti, která to sloužila jako odpočinkové zařízení pro karavany. To byl přímo Gorinův ráj. Setkával se zde se spoustou lidí, kteří již viděli nějaký ten kus světa. Gorin si také příležitostně přividělával pomáháním při překládání zboží na čerstvé velbloudy. Jednou se stalo, že Gorin po odjezdu lidské karavany zjistil, že ve skladišti něco přebývá. Byl to balík brokátu. Zmínil se o tom strýci, ale ten ho seřval, že ho ukradl. Od té doby si se strýcem nerozuměl. Na just začal Gorin podporovat různé pomluvy o strýcově kuchyni (Tetinou specialitou byla tzv. Kentauří omáčka jejíž tajnou ingrediencí nebylo nic jiného než pravý KUMLAS!!!) a občas také některý z balíků byl zapomenut ve strýcově skladišti. Když se to strýc dozvěděl, tak Gorina vyhnal. Ten odešel za otcem do nedaleké pevnosti.
V pevnosti se stal pomocníkem kapitána celníků. To bylo to nejlepší co si Gorin mohl přát. Pokaždé když projížděla nějaká karavana mohl se beztrestně vším co vezla přehrabovat a vzhledem k množství zboží se nic nestalo bylo-li věcí k proclení o něco méně.
Poté co karavany přestaly jezdit byla pevnost napadena orky a strýcova usedlost vypálena. Gorinovi zůstal pouze otec. Ačkoliv si v boji s orky nevedl celkem špatně, rozhodl se z pevnosti odejít. Otec mu na cestu daroval válečnou sekeru (traverzu*) a nějaké drobné. Na cestě do hlavního města Khazadu byl přepaden orky a posléze osvobozen stoliny. V Malém gradu se připojil k Radarově skupině, která měla stejnou cestu.**
* Traverza je však pro Gorina danajským darem. Doslova. Gorinův otec (kovář) nepochopil, že by se Gorin mohl věnovat něčemu jinému než tvrdé, poctivé práci. (například vyrovnávání majetkového deficitu ve společnosti (rozuměj krádež)) A proto dal Gorinovi to nejlepší co ho jako kováře mohlo napadnout -- deset kilo kvalitní oceli. (Díky tomu sem měl všechny druhy postihů jaké existují) V boji jsem tak svou rychlostí doháněl přítele Thorgala. (Který na začátku boje splašeně mění zbraně aby až do konce stál a zmateně se rozhlížel okolo.) Traverza jako zbraň není sice špatná, ale je děsně pomalá -- souboje občas probíhaly způsobem, že než jsem stačil komukoliv ublížit, ocitnul jsem se v bezvědomí -- a to rozhodně není způsob jak přežít. Měl bych se však také zmínit o kladech. Tak například její váha. Ačkoliv se to nezdá, zachránilo mi to sice jednou život (viz g_vnkhaz.htm), ale poté, co jsem v jednom souboji se skřety či orky stál a neschopen se rozmáchnout čekal na ne bezbolestné bezvědomí (obvyklý boj s názvem zaseměztlouklitiparchanti), jsem se rozhodl se jí zbavit (viz g_tvrz.htm). Nyní doufám, že orčí šavle kterou jsem ukradl v zeleném ůdolí lépe vyhoví mým "nekalým" ůmyslům.
** K Radarově družině jsem se připojil i proto, že se náš milý kouzelník prořek a tak jsem se dozvěděl, že snad očekává nějakou odměnu od kohosi z Romy. (Později jsem se dozvěděl, že od svého bratra.) Sama možnost dostat se do bájného města zlatých paláců ze kterých si každý může uloupnout kolik chce (samozřejmě když se nikdo nedívá) mi nedovolila skupinu mých přátel opustit.