PJ: Buddhismus
Buddhismus je náboženství, se kterým se družina setkala poprvé při výstupu
na Stolovou Horu. Je vyznáváno v některých Sonwaithských státech, například
v bezprostředně sousedním Ahmadnagaru, kde je dokonce oficiální státní vírou.
Fiktivní Buddhismus na Terru je inspirován skutečně existujícím buddhismem
na Zemi, ale není to totéž! Níže je v bodech popsán fiktivní Terrský
Buddhismus.
Buddha = probuzený, vlastním jménem Siddhárta Gautama, syn
knížete z rodu Šákjů - odtud jeho přídomek Šákjamuni.
Konfrontace s nezměnitelnými fakty nemoci, stáří a smrti jej v 29 letech
odvrátila od dosavadního přepychu a pohodlí a přiměla k opuštění ženy
a syna a odchodu do bezdomoví.
Po sedmi letech bezvýsledné askeze vyvinul vlastní formu meditace
(tzv. střední cestu = cestu mezi asketismem a pohodlím) a dosáhl
vniřního probuzení = Bódhi.
V Sárnáthu poblíž Banárasu pronesl své první kázání
obsahující Čtyři vznešené pravdy (základní pravidla
Buddhismu, pojednávající o strastiplné pomíjivosti jevového světa
a o možnostech jejího překonání). Buddha čtyřmi pravdami sděluje:
- Zrození, nemoc, stáří, smrt, odlučování od věcí milých a spojování
s věcmi nemilými je strastné.
- Příčinou strasti je žízeň po požitcích moci a trvalé individuální
existenci.
- Strast zaniká spolu se zánikem této žízně prostřednictvím
bezvášnivosti a nelpění na tomto světě.
- Cestou vedoucí k zániku strasti je vznešená Osmidílná cesta
vrcholící ukončením koloběhu existence a vstupem do nirvány.
Osmidílná cesta je:
- pravý názor
- pravé rozhodnutí
- pravá řeč
- pravé jednání
- pravé žití
- pravé snažení
- pravá bdělost
- pravé soustředění
- Body 1+2 (pravý názor + pravé rozhodnutí) tvoří moudrost,
jejímž jádrem je poznání, že každá jevová existence je netrvalá,
strastná a prostá svébytné podstaty.
- Body 3+4+5 (pravá řeč + pravé jdenání + pravé žití) jsou základem
buddhistické morálky = Patera ctností:
- zdržení se zabíjení
- zdržení se krádeže
- zdržení se sexuální nevázanosti
- zdržení se lhaní
- zdržení se požívání alkoholických nápojů
Patero ctností je závaznou normou chování příslušníků buddhistické
obce = sanghy.
- Body 6+7+8 (pravé snažení + pravá bdělost + pravé soustředění) tvoří
soustředěnost = samádhi, která vrcholí nirvánou.
Buddhovo učení klade důraz především na meditaci jako prostředek k dosažení
vnitřní svobody a k odstranění prožívání skutečnosti zkreslené subjektivním
vnímáním.
Nirvána = stav eliminace všech sebestředných duševních hnutí i
samotného prožitku individuální subjektivity, vedoucí k zániku strasti
(=sánsára) tak, že po smrti (=paranirvána) nedojde již
k žádnému dalšímu zrození. Prožívání nirvány znamená kromě zániku
všech egocentrických hnutí i soucit se všemi dosud strádajícími bytostmi.
Tento morální aspekt je integrální součástí buddhistické disciplíny.
Buddha zemřel ve věku 80 let vstoupiv do paranirvány. Po jeho smrti
se učení rozpadlo na tři hlavní části:
konzervativní směr Théráváda
empatický směr Máhájána
esoterický směr Vadžrajána, nepřesně zvaný též Lámaismus