Při pátrání po zbraních ukradených z Pevnosti Kud zjistili, že kdesi v Poušti leží Nightan Meč Noci a rozhodli se ho zničit. Mág z Pískové Hory by rád Nightan získal, aby mohl snáze ovládat své skřetí vojáky čerstvě vyzbrojené ztracenými zbraněmi. Družina by ráda Nightan zlikvidovala navždy, což je podle starých legend sice nelehký, ale splnitelný úkol. Nejdříve ale musí dojít za Mudřecem ze Sonwaithu, uznávaným odborníkem na přilehlou část Pouště, aby se dozvěděli, kde vůbec Nightan hledat.
Po přestupu pokračovali dále do Sonwaithu, za pololegendárním Mudřecem ze Sonwaithu. Už na začátku dobrodružství, při pátrání po stopách Černé karavany vyslech Thorgal Kavka pověst o tomto starém muži, proslulém svou moudrostí a učeností. Mudřec má sídlit kdesi v Sonwaithu a prý to, co on neví o Poušti, neví už nikdo. Družina ho chce vyhledat a zeptat se, jak najít, získat a zneškodnit Nightan. Všichni si moc dobře uvědomují, že kdyby se vydali do Pouště nazdařbůh, mohli by v ní bloudit třeba do skonání věků.
Cestou do Sonwaithu zažili několik dobrodružství. První je potkalo už v Jižním Sedmihradsku v podobě několika osadnických povozů srovnaných do vozové hradby. Navzdory mizernému deštivému počasí se kolem vozů se poflakoval docela slušný houf písečných skřetů na pouštních kojotech. Družina se proplížila do vozové hradby a pomohla osadníkům přestát útok. Rozprášené zbytky skřetů a kojotů se rozutekly, cena za vítězství byla ale vysoká: mezi osadníky zbyl jediný polodospělý chlapec, všichni muži padli v boji spolu se všemi svými syny schopnými udržet zbraň. Ani družina na tom nebyla moc dobře, Radar se sotva držel na nohou a zle posekaný Gorin se už dával na útěk, aby zachránil holý život, když si všimnul, že právě v tom okamžiku to vzdali zdecimovaní skřeti a kojoti. Na Thorgalovo a Donarovo naléhání se ujali zbylých osadníků, či spíš osadnic. Odvedli je do vesnice prérijních elfů, indiánů a podařilo se jim doslova vybojovat osadnicím domovské právo. Kmen elfů přijal osadnice i s dětmi za své a družina pokračovala dál, přes hory průsmykem Genthalion do Sonwaithu.
Cesta průsmykem Genthalion je obtížná, v zimě téměř nemožná. Družina se téměř dva týdny plahočila sněhovými pláněmi, které se zdály bez konce. Jednoho rána, po obvzlášť drsné sněhové bouři se probudili ve stanu zcela zasypaném měkkou sněhovou přikrývkou. Když se prohrabali ven, spatřili ke svému úžasu -- draka. Prvního draka v jejich životě. Ačkoli většina lidí nikdy neměla možnost se s nějakým drakem setkat, družina zrovna nejásala. K jejich překvapení je drak nesežral, ale po krátkém rozhovoru odletěl.
Za průsmykem Genthalion vstoupili do prvního ze Sonwaithských státečků, Sirhindu. Ačkoli si představovali, že je konečně čeká suchá a teplá hospoda, čekaly je hlavně potíže. Sirhindský ministát žije hlavně z obchodu, hraniční hlídky jsou obvzlášť bdělé, aby jim neunikl žádný osamělý kupec a nezapoměl zaplatit daně. Ani Radarova družina ostřížímu zraku hlídek neunikla a potíže začaly: podezření hlídky, předvedení družiny k zástupci veletele stráže, pak k veliteli pohraničí stráže a tak dále až nakonec před Velkéhu Guru, nedorozumění při výslechu, krátká bitka v soudní síni a vězení do návratu Máhárádži, který rozhodne o dalším osudu nebohé družiny. Naštěstí byla Sirhindská věznice plná, takže družinu uvěznili ve staré Aréně, nyní v období dešťů nepoužívané. Ale Aréna není vězení, a ačkoli se jim dva krollí strážci starali o zvláštní režim (tj. odevzdat vše do posledního špendlíku, vysát v magenergii z kouzelníka i hraničáře, zavřít a každé dvě hodiny polévat studenou vodou, tj. meditace ani náhodou), podařilo se jim z uprchnout. Utekli za sídelního města pralesem do sousedního státu, Džávánáhrálu.
Alchymistu theurga Theofrasta potkali v Džávánáhrálu, při shánění nějaké dobře placené, krátkodobé práce. Ocitli se totiž na hranici finančního krachu. Theofrast jim vypomohl trochou peněz a uzavřel s družinou následující dohodu: družina mu pomůže získat křišťál na astron z Diamantových jeskyň, on se připojí k družině a pomůže jí v jejím poslání pomocí svého Umění. Navíc název Diamantové jeskyně sám o sobě napovídá, že by všichni mohli rázně vyřešit svou finanční situaci.
Cesta za Vědoucím. Protože Diamantové jeskyně stráží legendární Sklenozubci, proti nimž zná údajně obranu jen Vědoucí, rozhodnou se R+T+D+G+Th vydat nejdříve za ním. Cestou zápletka s falešným průvodcem Míráním a elfským zbojníkem Sandokanem. Střet Sandokan a jeho banda versus družina skončí nerozhodně. V průběhu tohoto dobrodružství neočekávaně přiletí Posel, který nese zprávu od Lenweho pro Gorina. Lupič se má co nejdříve dostavit do hlavního města Impéria, Romy. Tam na Gorina čeká speciální úkol. Cesty družiny a lupiče se tedy rozcházejí, ačkoli loučení je těžší, než si jsou obě strany ochotny připustit.
Vědoucího nakonec naleznou a on jim poté, co družina nevědomky projde vstupním testem, ve věšteckém transu vyjeví zaklínadlo, které jim prý jim zajistí ochranu před Sklenozubci trvající jeden určitý den počínaje východem Solu. Popsal jim cestu k Diamantovým jeskyním a k jejich zklamání jim též potvrdil, že uvnitř žádné diamanty nejsou.
Přicházejí k Diamantovým jeskyním jsou vlastně vysoká, strmá hora vystupující ze Sonwaithského pralesa, která je protkána pověstmi opředeným pozemním labyrintem a na níž se tyčí polorozpadlý, opuštěný hrad. Jelikož hora je příliš vysoká a strmá, než aby se dala slézt, nebo aby na ní mohli vyletět, hledá družina několik dní podzemní vchod a pak čeká na den, který jim vyjevil Vědoucí a v němž je má chránit zaklínadlo před Sklenozubci. Onoho dne je chladné ráno, v pralese se ještě válí chuchvalce mlhy. Družina v plné zbroji stojí v plné zbroji před dvojvchodem do Diamantových jeskyň. Jakmile se objeví první paprsky slunce, odříkává kouzelník Radar Rudý Ďábel zaklínadlo, které jim vyjevil Vědoucí a které je má ochránit před Sklenozubci uvnitř hory: "Anal Natrach Duchran, Betrangogildy Enbach!" Po vyslovení poslední slabiky Donar vytahuje svůj meč Dorwin a vstupuje dovnitř nádledován kouzelníkem a alchymistou; průvod uzavírá hraničář Thorgal.
Diamantové jeskyně měly několik pomyslných částí, které družina, hnaná strachem ze sklenozubců téměř proběhla, a to v následujícím pořadí: jeskynní část > podzemí hradu > hrad > podzemí hradu > jeskynní část > ven. V jeskynní části cestou vzhůru hned při prvním boji s pavouky a následně medvědy musel Theofrast vyvolat gnóma, aby zachránili holé životy, dále se setkali se sklenozubci, krakaticí, zeleným hlenem, mluvícími orli, netopýry, strašnými nemrtvými a neviděnými tvory. Na začátku podzemí hradu, u dlouhého úzkého schodiště plného pastí museli nechat gnóma, pak procházeli kobkami, kde našli přikovanou kostru ženy spolu s kostrou dítěte v kolébce a Modrým bazénem, v němž na každého sestoupili dvě vidění se dostali do hradu na samém vrcholu Diamantových jeskyní. Hrad, poměrně zachovalý, byl plný koster lidí, ale i koní, psů a králíků; alchymista srdce přímo zaplesalo nad tou spoustou magenergie, která se doslova povalovala všude kolem. V jedné z hradních věží našli uprostřed Pentagramu zkamenělého Ryšavce, známého jim už z obrazů, které viděli v Modrém bazénu, v rukou měl zkamenělou knihu, v níž bylo zřetelnými kamennými písmeny zapsáno "Anal natrach duchran, betrangogildy enbach!"; začali tušit nepříjemnosti, ale dál prohledávali hrad, protože stále ještě neměli to, pro co sem přišli -- astron. Při prohledávání druhé věže si všimli, že v Ryšavcově komnatě se svítí, téměř současně uslyšeli, jak odbíjí hodiny v trůním sále. Pak šly události v rychlém sledu: běh do trůnního sálu, setkání s oživlým Ryšavcem a kostlivci, vyjednávání, uvěznění v magickém čtverci a čas na rozmyšlenou, boj s Ryšavcem, v němž bylo rozhodujícím obratem Donarovo použití černé koule od dědečka z Baeru, Ryšavcův útěk v podobě velkého tygra, nalezení broušené křišťálové dračí hlavy (astron) mezi věcmi, které vypadaly Ryšavci z kapes po proměně v tygra, boj se zbytkem kostlivců, neúspěšné pronásledování tygra.
Třetí ze států Horního Sonwaithu, který poznali bylo poklidné rovinaté Delhi. Stát se stejnojmeným hlavním městem žije z obchodu, protože jím prochází nejvýznamější karavanní stezka zdejší oblasti vedoucí podél řeky Sonny, a zemědělství, neboť území v podhůří Ahmadnagarských hor je velmi úrodné. Družina tímto mírumulovným státem pouze prošla po jeho hlavní dopravní tepně, rušné karavaní cestě, když spěchala za Mudřecem ke Stolové Hoře.
Stolová hora se nachází na rozhraní tří států: poklidného Delhi, rozpínavé Guptovy Říše a horského Ahmadnagaru. Formálně patří ještě k Delhi, kulturně k buddhistickému Ahmadnagaru, Guptova říše nejeví o tento celkem bezvýznamný kus skály větší zájem. Dle legend má na vrcholu Stolové hory sídlit Mudřec ze Sonwaithu.
NEDOKONČENO