PJ2: Jak družina přelstila hloupé gryfy

Výprava pro gryfí vejce v únoru 1167 LL měla vedle bezprostředního užitku v podobě magenergie, která pak ve formě rachejtlí výrazně napomohla vítězství protistuartovské koalice v bitvě u Nippuru, též nepopiratelný význam vědecký. Družina během ní pozorně zkoumala chování těchto podivuhodných tvorů a podala jednoznačný důkaz, že z dostupných informací o gryfech jsou pravdě nejblíž ty gwainwaithské. Alan dokonce prohlásil, že o poznatcích získaných během této výpravy sepíše vědecké pojednání, které se stane ozdobou knihovny Brithombarské univerzity.

Družina stála před téměř neřešitelným úkolem: Jak ukrást gryfí vejce z hnízda na téměř sto sáhů vysoké, strmé skalní věži, na němž ve dne v noci sedí několik tun vážící tvor s půlsáhovým zobákem a dvaceticoulovými drápy, a k tomu má na okolních skalách kamarády? Podobné úkoly jsou jako stvořené pro zkušeného zloděje a navíc nejdrsnějšího člena družiny Alana.

Alan to skutečně zvládl úplně sám, jen s nepatrnou pomocí obou kouzelníků: Nejprve jej Radar zneviditelnil, potom na něj seslal rychlost, potom vyplašil gryfí samici pomocí zaklínadla bílá střela a nakonec Alana do nestřeženého hnízda dopravil kouzlem hyperprostor. Současně s tím vyvolal Galdor portál s jednou branou v hnízdě a s druhou pod skalou. Pak už vše zařídil Alan: Neviditelný a zrychlený popadl jediné vejce, které v hnízdě bylo, a prošel s ním portálem dřív, než se vyplašená samice uklidnila, přestala kroužit kolem skály a vrátila se do hnízda. U druhé brány už byla připravena vykopaná jáma, kam těžké vejce uložil a zakryl chvojím, jež bylo pro případ, že by gryfice hledala vejce po čichu, pomazáno lejny (ta družina získala klasickým způsobem, bez využití magie). Pak se Alan spolu s ostatními ukryl v lese, který naštěstí všude kolem skalního města rostl, a vejce si z úkrytu přišli vyzvednout až druhý den, kdy tupí gryfové včetně postižené samice už o ničem nevěděli. Družině se opět podařilo něco, co už hodně dlouho nikdo nedokázal.