Barbarský válečník jménem Malcolm se za dva dny plavby stal v očích družiny nejpodezřelejším a nejnedůvěryhodnějším spolucestujícím. S ohledem na to, že šlo o svalnatého, obouručním mečem ozbrojeného idiota blábolícího Obecnou řečí "mít vážná nemoc, moc vážná nemoc, nechtít vědět jaká", jenž navíc vzdoroval tak upřímným snahám o přátelskou komunikaci, jaké měli Radar (čtení myšlenek) a Alan (získání důvěry), byl takový postoj zcela oprávněný.
Zdálo se, že Malcolm se tvrdošíjně snaží vyhnout odpovědi na otázku, jak se jeho nemoc projevuje. Z válečníkova nesouvislého projevu posléze vyplynulo, že jde o nějaký druh posedlosti, což nikomu na klidu nepřidalo. Radar ihned přišel s iniciativním návrhem konečně vyzkoušet dar od turonského šamana, vlčí hlavu na vyhánění zlých duchů, ale posléze uznal, že mohutná vatra, nezbytná to součást vymítacího obřadu, by zažehnuta na dřevěné palubě Nimlothu mohla vzbudit nelibost posádky. Nezbývalo tedy nic jiného, než vyčkat věcí příštích.
Nemuseli čekat dlouho. Ráno dne 20. dubna, sotva je hřejivé Solovy paprsky probudily ze sladkého spánku, k němuž se uložili na přídi kogy, došlo k zdánlivě bezvýznamné události: Jeden z cestujících, sedlák jménem Tom, se pořezal, a Malcolm, sedící opodál se svým obouručákem pěkně po ruce na klíně, spatřil jeho zakrvavenou ruku. Následky však byly kupodivu dalekosáhlé.
Barbar začal v tu chvíli zuřit, popadl svůj meč a vrhl se na Toma. Překvapený sedlák neměl žádnou šanci - byl mrtev dřív, než stačil na útok jakkoli reagovat. Malcolm, zjevně vybuzen další prolitou krví, jíž už nyní byla na palubě celá kaluž, stihl ještě zabít dva námořníky, kteří se neopatrně ocitli v dosahu čepele jeho meče. Na palubě propukla panika, posádka se dílem pokusila ukrýt v nástavbě na zádi, dílem šplhala na stěžeň...
Donar a Thorgal byli vzniklou situací zaskočeni v nedbalkách, nemajíce na sobě brnění. Nezbylo jim však nic jiného, než se běsnícímu bojovníkovi ovládanému v tuto chvíli nade vší pochybnost démonem postavit, neboť s pomocí posádky nemohli počítat. Rozzuřený Malcolm se ale ukázal být protivníkem nad jejich síly. Donar tak tak dokázal mečem a štítem zastavit krupobití ran, které se na něj snášely (natož aby ještě nějaké rozdával), a nakonec s těžkými zraněními ustoupil z boje a vrhl se do moře. Thorgal vyslal do boje Kolíka a přišel o něj, nato zkusil Malcolma alespoň zpomalit tak, že jej oslnil čepelí meče pomocí kouzla prasátko, ale přílišného efektu nedocílil, a po několika ranách, jimiž ho posedlý bojovník počastoval, rovněž takticky opustil palubu.
Mezitím se Alan přehraboval v batohu, hledaje flakón se spící pannou, a Radar vydatně kouzlil: nejprve na Malcolma seslal zaklínadlo usni, které, ačkoli stálo plných 28 magů, nepůsobilo, neboť bojovník ani nezívl. Sežehl jej tedy alespoň salvou modrých blesků, a své účinkování v boji završil kouzlem hyperprostor, jímž se diskrétně vzdálil na záď.
Alan stihl v průběhu boje namočit ve spící panně dvě šipky do kuše, a také obě na Malcolma vystřelil; tou dobou už byli s Malcolmem na přídi sami. Obě šipky zasáhly, ale ani jedna spící panna neúčinkovala. Alan si tedy raději lehl na palubu a dělal ze sebe mrtvého. V tu chvíli to vypadalo, že už se nenajde nikdo, kdo by se posedlému barbarovi postavil. Ale naštěstí se z nástavby na zádi vyřítil kapitán, rovněž s kuší, a začal Malcolma ostřelovat. Až čtvrtý zásah poslal bojovníka na palubu, a to měl i kapitán, jak se později ukázalo, své šípy napojeny spící pannou!
Malcolm byl mrtvý, přestože měl být pouze uspaný. V posledních fázích boje šlo vzhledem k rozsahu utržených zranění o chodící mrtvolu, jíž už pohybovalo jen bojové šílenství rozdmýchané démonem touhy po krvi. Jeho smrti pochopitelně nikdo příliš nelitoval.