Donar: Boj se saní

(Donarovo vyprávění, kterak "bojovál v boji s trojhlavou skurvenou bestyjou, skoro chcípnul, ale vydržál a zasadil poslednú švancu" (napsáno téměř doslova v hospodě "U prolezlého raka" rukou písaře Kacmara a mluvou Donarovou (skládající se z mnoha dramatických odmlk (a skřeků). Vzhledem k Donarově trvalé písemné indispozici a vysvětlení, že pouze s písmeny D, T, R, G a A, pojednání o tažení na trojhlavou saň prostě nelze tak barvitě vylíčit, jsem napsal toto dobrodružné pojednání.)

Tak sme vyrazili ("všichni nas znaju, ména tam nepiš") z te malé vesnice, "kde všici vypadaju divně a mluví jak trotli". Myslim, že řikali, že se menovala Etanki, nebo tak nějak, ale ďas sper každú díru, kde za každym rohom číhá trpaslik (navíc nějaky přičmoudly) a chce nás okradnuť (hlavně zasa mňa a tak se musim miť na pozoru a pro jistotu sem sa vyvalel v hnoju aj nějake hovno tam bylo, ale důležite je zamaskovat Nimlahol (bohužel z rozhovoru s přiopilým Donarem (půl soudku rumu) jsem přesně nedospěl, jak se meč jmenoval a pod barbarovou pohrůžkou "jestli to zkurviš, rána nedožiješ ty zgrglo", jsem se snažil přesně napsat název meče), a Angusovo brnění ("dobry bojovnik to byl, ale k čemu také honosné brnění, když hovno vydržal").

Nicméně, zjistil sem, že ti přičmoudlíci nosejú šperky snad i na perdeli a tak sem se rozhodnul, že chcu byť lepší a chcu náramky, aspoň stříbrné. Ty mi kúpil Thorgal a tak sem mu býl za to vděčny. Museli sme ještě zařidit smlouvu o našej kocabce ("kripl ten, kdo ju pronajme v takem stavu") s namořnikama ("dobři chlapi, ale moc prcaju").

Poslali nas za přičmoudlikem, kterej potřeboval nějaky váleček, či ("nějaké také malé hovno s ňakym ornamentom") na podpis smluvy a že bez válečku ani ťuk. Alan dostal napad, že sebere smeták, uřeže a obarvime tou knihou, co nosi Thorgal v bagáži, ale nějak se všeci ostatní shodli ("mně to bylo jedno, také podružnosti"), že to stoja za hovno a kupili ten zmetek. Sebral sem tu hliněnu destičku, potpisanú válečkom ("dufam, že ju nerozbiju a kdyby nam nechtěli vratit loď, tož by někému ruka, možna i hlava upadla").

Cesta stala za hovno, protože nam došlo žradlo po štyrech dňoch a ti dva naši obchodnici furt něco mrmlali ("o takovy šunt je třeba i hůl zlomiť, aby pochopili, že se neválí perdelema v peřinách a nevobsluhujó je štětky z hradu císařa"), že je to daleko a ("samé další sračky vypúšťali z papulí"), ale nikdo neposlúchal. Hladová družina stojí za hovno a tak se Thorgal pokušal něco najit a uloviť, ale uspěch slavil jen Alan, co chytal rybe ("taka zkurvená práce, kdo ma chytat ty svině, co su male a rychle jako Alan, když sa běží vysrát, takhle mrtvej jelen kdyby plaval v tem potoku"). Thorgal to zkúšal stále, ale nic neulovíl ("jestli von ten hraničár néni prokletej vod ňáké bosory, to by bolo zle -- měl bych stále hlad, ale ja sam dúfal, že sa situaca zlepší").

Po několika dňoch kolem lesa sme se zasa zastavili u nějakych dřevorubcov (takový vyzablý byli, děda řekal, že na také je třeba dávať pozor, ti hubeni sou nejhorší) a požadali o jedlo, ale oni řekali, že majú malo, dali nám enem maso a med ("Thorgal řekal, že maso je špatné, a že ho žrať nebude, ale darovanému koňu som do tlamy nečučál a sežrál všecko (no co, maximalně sa poseru, ale nebudu hladny)"). Řekali nam,že jim jedlo někdo kradně, ale nevěďa, kdo. Rozhodli sme sa, že pomóžem a tak sme pomohli.

S Thorgalom sme zjistili ("mosim řect, že i jemu se někdy něco daři, ale nebýva to tak často") že to nebudú goblini ("ti dřevorubci pry něco takého chrchlali, ale ja sa řidil radami svojho děda a kromě jedla sem jim nic nevěřál"), ale akási létací bestyja, protože odnesla najednú dva koňa a na zemi stopy žádne. Dále sme zjistili, že 5 míl ležaju skaly a rozhodli sme sa ("ja sem sa rozhodol"), že sa tam vypravime. Vzali sme pohotovostnu bagáž a vyrazíli kolem potoka ke skálam. Zjistili sme, že ta sviňa je velka jak velka sviňa a ma tři hlave ("já ji chcel zabiť hned, ale nechcel sem nechať Thorgala samotneho pod skalou"). Navečír sme sa vrátili a začli sme vymyšlať strategiju, jak zabít tu trojhlavu saňu. Usnesli sme sa, že Thorgal dojdě pro tu elfku a my tu zatím počkame ("rad bych tu čupr elfku zasa viďál, ale někdy dokáží ti elfové barbara tak nasrat, jak to dokáže snad jen ten fousaté mrňavé zlodějské xindl v Minerválu").

Když došli, uznesli sme sa na strategiji. Zabijeme ju. Tu saňu, abyste pochopíli. Radár nas odkúzlí ("to odkúzleni není nic přijemného, nevidite ani svého chalana, natož něco kolem"), vlezem do te jaskyně, takticky se rozmistime ("už nikdy se nerozmístim vedle teho dřeva Alana") a pokilujeme tu bestyju. Dorazili sme, rozmistili sa do děr kolem ("ty male svině trpasličí, ty snad kopali i tady") a přiletla saňa. Velka byla jako palac, ze všech hláv trčály zube velké jako, no prostě velké a z hub smrďálo jako v tomto pajzlu. Elfka střélala ze svojho luka ("stejně by ma zajímalo, jak to robí tak rychlo"), Thorgal (ten nestřéla tak dobře) tež, Radár rudíl, Alan nevim, co dělal a ja som vyčkaval -- moja chvila měla teprva přésť. Vystúpil sem z výklenka a už už sem sa chystal jako odkúzlený zasadiť smrtelnu ranu jedne z hláv, když mi to nemehlo Alan střelilo do zád. Zaklel som a začal som ju švancať po papuli. Sviňa ale měla ostre zubiska, kusala ostošesť. Všadě létaly šipy, bleske, no atmosfera jak na cisařskem ohňostroju. Ja sa bíl Nimla... (mečom) statečně a kukam, že zbyva posledná hlava. Napřahl se a prásk, hlava letí dolu, bitva je u konca. Otrel sem meč a posadíl se na zem. Musim něco pojesť, jinak chcipnu hlady...

(Některé odmlky trvaly velmi krátce, do doby přísunu dalšího alkoholu, jiné byly delší (těžko říct, co se tou dobou honilo v hlavě Donarově) a jedna téměř dvouhodinová, kdy se bezvládně svalil na zem a za pomoci láhve brandy, Alanem umně vytažené z Donarovy krosny, se ho podařilo vysvobodit ze stadia opice (ale u Donara bohužel nenásledovala teorie gwainwaitského čaroděje Aedira, že humanoidi přechází ze stadia opic na lidi, zde se teorie předběhla a ukázala svou druhou stránku (Donar přešel rovnou na stadium draka -- všechno poblil, vysral se na stůl (bohužel obsazený několika trpaslíky a po poznámce, že neví "jestli je hezčí to hovno nebo trpaslikův špinavej xicht", upadl do třídenního komatu.)