PJ2: Železné hory

Historie. Železné hory (elfsky Ered Engrin, mannsky Sleityn Yiarn, dvergarsky Järnbergskedja) jsou nejrozsáhlejším a nejvyšším pohořím Ladgalenu, obydleným od nepaměti trpaslíky. Toto nehostinné, leč na železnou rudu nesmírně bohaté území se v 6. stol. LL dostalo pod manninskou nadvládu, od r. 680 jako součást údělného knížectví Sostyn. Součástí Sostynu zůstalo i poté, co se stal samostatným královstvím, mnohem liberálnějším než Mannin. V té době trpaslíci značně politicky i ekonomicky zesílili. Provedli správní reformy, jimiž odstranili svoji dosavadní roztříštěnost a nejednotnost, hlavní příčinu, proč Mannin dokázal jejich území vojensky ovládnout. Velmi zbohatli zejména díky obchodním stykům i společným podnikáním s gwainwaithskými akciovými společnostmi. S Gwainwaithem si proto postupem času vytvořili lepší vztahy než s vlastní sostynskou vládou.

S tou se dokonce dostali po r. 1151 LL, kdy na sostynský trůn usedla královna Alva, do závažného sporu. Panovnice se měla původně ujmout vlády jen dočasně jako regentka, než dosáhne zletilosti její mladší bratr Nollick, ale za příslib snížení pozemkové daně si na Zemském sněmu vymohla uznání práva na královskou korunu. Aby nahradila chybějící příjmy do státní pokladny, vydala Alva r. 1152 dekret, který zpoplatňoval těžbu železné rudy v Ered Engrin. Trpaslíci se sice tomuto rozhodnutí podvolili, ale neuznávali je za legitimní a peníze vydané za nákup koncesí několikrát bezvýsledně zkoušeli získat zpět soudní cestou. Po manninské invazi r. 1164 LL vyšli do pole teprve poté, co tuto jimi vymáhanou pohledávku uhradil za Sostyn ve vlastním zájmu Gwainwaith. Za to pak bylo r. 1165 LL Sostynské království nuceno Železné hory v souladu se zájmy trpaslíků v rámci Dimbarské smlouvy odstoupit Gwainwaithu. Ve vztahu ke Gwainwaithskému království pak získaly Ered Engrin status korunní dependence. V průběhu roku 1165 provedli trpaslíci v souvislosti s tím další rozsáhlé reformy svého zřízení, např. zavedení volených starostů, volené Dolní sněmovny vedle Sněmovny jarlů, soudních porot, aj., ovšem při zachování tradičních mocenských struktur.

Politické uspořádání a hospodářství. Trpaslíci mají zvláštní, plutokratický politický systém, jehož typickým rysem je jeho úzká provázanost s ekonomikou, která je velmi specializovaná. Víc než polovina obyvatel Ered Engrin se zabývá těžbou železné rudy nebo jejím zpracováním v hutích a kovárnách nebo obchodem s výrobky z oceli. Vládnout v Železných horách znamená v první řadě organizovat tyto činnosti, na vše ostatní se pohlíží jako na téměř podružné.

Na území Železných hor leží šestnáct trpasličích měst, z nichž největší je Tjörn s 8000 obyvateli. Drtivou většinu majetku na území těchto měst tvoří doly, hutě, kovárny a obchody s ocelí, které ovládají soukromé korporace, vlastněné městským patriciátem a drtivá většina obyvatel je v nich zaměstnána. Každé město tak vlastně řídí tříčlenná až pětičlenná Správní rada této městské železářské korporace, kterou volí na jeden rok Valná hromada vlastníků. Obvykle jde o 20--40 osob, ne nutně fyzických, a ne nutně sídlících ve městě. Některé velké korporace jsou kótovány jako akciové společnosti na burze v Brithombaru, takže Správní radu volí i gwainwaithští majitelé akcií (Obvykle jsou to banky nebo velmi bohatí soukromníci, hodnota akcií je příliš velká na to, aby je mohli kupovat drobní akcionáři. Obchodování podléhá vždy méně než polovina majetku korporace, takže ji zvenčí nikdo nemůže ovládnout.) Při volbě správní rady má pochopitelně každý počet hlasů odpovídající jeho majetkovému podílu.

Nejvyšším představitelem města jsou dědičný vladař, užívající titul jarl. Jarlové mají zpravidla největší (někdy i většinový) podíl v železářské korporaci. Přísluší jim právo zastupovat město ve Sněmovně jarlů a hodnost vrchního velitele branné moci města. Zástupcem obyvatel města a zaměstnanců městské železářské korporace je starosta, přímo volený na sedmileté funkční období. Volební právo mají všechny osoby, kterým je víc než čtyřicet let a mají ve městě domovské právo déle než pět let. Starosta je členem Správní rady ex officio.

Starostovi podléhají komunální úřad i městská posádka. Soudní moc ve městě má magistrátní soud, jehož soudce je jmenován na neomezenou dobu jarlem z kandidátů navržených starostou. Líčení, jimž předsedá, probíhají před tříčlennou porotou. Magistrátní soud rovněž spravuje městský Veřejný rejstřík.

Zákonodárným sborem korunní dependence Ered Engrin je Všeobecný sněm zvaný dvergarsky Althing, sídlící v Tjörnu, který sestává ze dvou komor: Dolní sněmovny a Sněmovny jarlů. Dolní sněmovna (v čele s mluvčím) má 32 poslanců, volených v každém městě většinovým systémem v jednomandátových okrscích. Každé město zastupuje 1--8 poslanců, podle počtu obyvatel. Dolní sněmovna projednává nejrůznější společné záležitosti, jako je zřizování a udržování společné armády (stav k r.1165 LL: Zemská hotovost v počtu 4500 mužů, kolem 500 mužů ve stálé službě v posádkách) včetně pevností, ostraha hranic, vybírání cel, údržba silnic apod. Pro tyto účely každé město odvádí poplatky (úměrně počtu obyvatel) do společné pokladny, kterou spravuje Fiskální úřad se sídlem v Tjörnu. Veškeré zákony, které tato sněmovna přijme, se však stanou platnými teprve až po schválení druhou komorou, Sněmovnou jarlů. Schválení Althingem podléhá (podobně jako u korunní dependence Dor Amarth) i jednotné právo Gwainwaithského království.

Sněmovna jarlů se schází nepravidelně, nejméně však jednou za rok. Její zasedání svolává a řídí jarl kancléř, přičemž tuto funkci vždy zastává nejstarší z jarlů. Jarl kancléř je vrchním velitelem trpasličí branné moci, jmenuje prezidenta Fiskálního úřadu a sedm soudců Apelačního soudu. K tribunálu tohoto soudního dvora (rovněž se sídlem v Tjörnu) je možné se odvolat proti libovolnému rozhodnutí či příkazu kteréhokoliv starosty nebo jím jmenovaných úředníků nebo proti rozsudku magistrátního soudu. V praxi jde ovšem spíše o výsadu využívanou hlavně podílníky městských korporací a jinými významnými (=bohatými) měšťany. Konečnou odvolací instancí je Nejvyšší soud v Brithombaru.

Hlavou státu Ered Engrin je gwainwaithský král, kterého zde zastupuje jím jmenovaný guvernér se sídlem ve městě Tjörnu. Guvernér tu nemá žádné výkonné pravomoci, pouze zajišťuje oficiální styk mezi Korunou a její dependencí.

I když trpaslíci přistupují ke svému současnému postavení velmi zodpovědně, a provedli a dosud provádějí řadu politických reforem, je zřejmé, že gwainwaithský Nejvyšší soud by přesto stále musel dát u velkého množství trpasličích zákonů případnému stěžovateli na jejich rozpor s ústavním právem gwainwaithského království za pravdu a zrušit je. Elfští zákonodárci jsou si toho samozřejmě dobře vědomi, ale očekávají, že trpaslíci sami brzo zjednají nápravu.

Obyvatelstvo. Ered Engrin mají necelých 40 000 obyvatel, z toho asi 30 000 trpaslíků, 6000 lidí (většinou pastevci v horských údolích) a 4000 elfů (administrativní funkce v korporacích a státní správě).