Kraba (sotva dorostlého) jsme potkali na počátku naší pouti přes poušť. Bojovat jsme s ním nechtěli, ale on na nás zaútočil od pohledu. Moje šípy mu nic nedělaly. Tak došlo na boj zblízka. Hlavně Donar sloužil jako spolehlivý nárazník. Radar (jemuž byla od třetí úrovně zkušenosti změněna přezdívka z Modrého na Rudého ďábla) vzadu držel velbloudy a bohužel netrefil kraba rudými blesky, což boj značně protáhlo a nebýt Donara a Kolíkovy udatnosti, kdoví zda by dnes někdo z nás psal tyto anály. Igorova úloha v souboji byla dosti sporná. Svým obratným manévrováním se dokázal blízkému boji dokonale vyhnout. Kolík bohužel byl po svém drtivém, zákeřném útoku okamžitě rozsmešován hrozným krabem. Takto statečně skonal již můj druhý Kolík. Na dalšího psa jsem si musel dlouho počkat.