Čert tomu chtěl, že v Loghanu Donarovi konečně někdo ukradl Nimlachel. Dlouho jsme mu to předpovdali a teď to konečně přišlo.
Bohužel pro nás se to nevyvinulo vůbec dobře. Naše snaha získat meč zpět nejenže naprosto selhala, ale navíc jsme se namočili do něčeho, co jsme vůbec nechápali a je otázkou, zda někdy pochopíme.
Podařilo se nám sice vypátrat kdo a kde Nimlachel skrývá, ovšem tím pouze začalo naše největší fiasko. Meč ukradla jakási sekta Pentagramu, jejíž oblíbenou činností bylo obcovat s ďábelskými bytostmi. V jejím čele stál jakýsi Saeros, čaroděj mnohem zkušenější než kdokoli z nás.
Donarův meč, smočený nedávno v dračí krvi, společně s blížícím se úplňkem, byl k jejich nekalým rejdům naprosto ideální. ¨aut;
Získat meč zpět znamenalo probít se do svatyně sekty, umístěné někde v katakombách pod městem, a meč jim vzít. Hlavní loghanský kněz (na kněze kupodivu velmi sympatický chlapík) Eogan nás sice motivoval odměnou ve výši 10 000 zlatých, pokud při získávání meče nazpět vybijeme rovnou i sektu, ovšem příliš nadšen z konfrontace se Saerosem nebyl nikdo z nás. A kdybychom jen tušili, k čemu všemu to povede!
Zkrátka -- rozhodli jsme se pobít sektu, dobýt meč zpět a vydělat si ten drobný peníz, abychom měli na večerní útraty po hospodách. Eogan i Eirien (sláva jí) se nám rozhodli pomoci. Eogan poprosil svého boha o pomoc a dozvěděl se, kde je svatyně a kdo má Nimlachel v rukou (ctihodný občan čaroděj Saeros).
Po důsledném plánování jsme akci rozjeli. V podstatě nic nešlo jak by mělo. Prvotní úmysl přepadnout Saerose v jeho domě nevyšel; unikl nám do katakomb pod město. Eogan měl naštěstí nějaké zkušenosti s místními smradlavými kanály, rozuměj s katakombami (ukrýval se tam totiž před klatbou), takže nám nic nebránilo řádně je prozkoumat.
Vstupem do katakomb začalo naše neslavné vystoupení. Z našich činů si zaslouží zmínku vskutku pouze málokterý. Nešťastná potyčka s plíživým hnusem, dlouhý průchod podzemím, fatální chybou Radara a Donara téměř prohraný souboj se Saerosem (kterého zabila Eirien nakonec zcela sama), to jsou pouze naše nejvýznačnější počiny; a to zdaleka ne všechny.
... Sotva dozněl výbuch a Saeros odešel do pekla, se kterým si tak rád pohrával, rozhlédl jsem se po svatyni. Svícny, postavené ve složitých obrazcích, celou ohromnou místnost celkem dobře osvětlovaly. Jako v kostele. Pokývl jsem na Eirien a Donara. Přes pekelný oheň jsem zavolal na Alana a Eogana, že je po boji.
Kouzelník se těžce zvedal ze země. Ohořelé šaty, vlasy, popáleniny. Určitě jsem vypadal stejně. ...
Až po chdelší době jsem si plně uvědomil, že za naše přežití vděčíme Eirien, která Saerose rozstřílela.
Celé to však vzalo mnohem překvapivější zvrat. Jaké však byl náš údiv
Po mnoha peripatiích, jež Vám určitě vylíčil Alan mnohem barvitěji
Shrnuto a podtrženo, sdržení v Loghanu, které nás stálo Nimlachel, pro nás mělo minimálně jeden další fatální následek -- proč by se o nás měl zajímat kdokoli v Ruindoru?
ztráta Nimlachelu
pátrání
exorcista
odhalení mága, odhalení tajné skrýše
plán
akce