Po překročení hranic Quenie a Impéria nás uvítala horší cesta a nevalně vyhlížející hospoda. Sotva jsme vešli, abychom si dali něco k jídlu, moji pozornost upoutal černě oděný muž s drzým xichtem a dvěma šavlemi na zádech. Vedle hostinského a jeho dcery jediný člověk v místnosti. Kdybych tehdy věděl, co je to zač, byl by mi nesympatičtější mnohem víc. Nevšímali jsme si ho a věnovali se jídlu, když tu se znenadání zvedl a začal obtěžovat dceru hostinského. Ta brečela, hostinský se postavil na její obranu, ale když vytáhl kuši schovanou pod pultem, náš milý host mu nevěnoval více než znechucený pohled a sáhnul po jedné ze dvou hrozivě vyhlížejících šavlích na svých zádech. To jsem nemohl nechat jen tak. Bylo mi jasné, jak by boj s tím na první pohled zkušenějším bojovníkem dopadl. Přesto jsem se slyšel, jak říkám, aby hostinského a jeho dceru nechal na pokoji. Donar mě podpořil zavrčením a vstal. Naše výhrůžky s ním moc nehly a podaroval mne ještě znechucenějším pohledem než hostinského. Hostinský střelil a šíp se zabodl černému do břicha. Zřejmě ho to spíš naštvalo, než aby mu to ublížilo. Donar se sebral a s Dračicí vyběhl ven, aby mu vpadl do zad. Já se pomalu blížil s vytaženým mečem k němu a modlil se, aby Donar byl dost rychlý. Náš přítel mezi tím pustil dceru a vytáhl druhou šavli. Blížil se ke mne a já se už viděl s rozpáraným břichem. Ale Radar nás nenechal ve štychu a postavil se za mne. Kouzelník za mými zády na hosta zjevně zapůsobil více než já. Podíval se na něj a já využil pauzy a řekl ať se zdekuje, že ho necháme běžet. Černě oděný muž vrhl pohled na Igora. Já také. Ten se moc k dílu neměl. A s rozpačitým úsměvem držel ruku na své zbrani. Zjevně vypadal jako člověk, který pečlivě váží situaci, která ze stran má větší šanci na úspěch. To jsem mu nemohl mít za zlé. Už teď mi bylo jasné, jak bych skončil, kdyby zaútočil. Do toho momentu se ozval zvuk barbara, který konečně oběhl stavení a vpadl dovnitř. To způsobilo, že Igor vytáhl meč, rozpačitě pohlédl na muže v černém a postavil se nám po bok. Černý se už také rozhodl. Sebral se a pomalu začal ustupovat ke vchodu. Sotva odešel všichni si oddechli. Těžko říct, kdo nejhlouběji.
Díky hostinského byly upřímné a dlouhé. Chudák se bál tak, že to pořád blekotal dokola. Kdyby věděl, že mi nebylo o moc líp... .
Snažili jsme se dovědět něco víc o záhadném muži, ale z hostinského toho moc nevypadlo. Radar sáhl k drastickému opatření. Hostinského zhypnotizoval, avšak přesto jsme se o mnoho víc nedověděli. Šlo o příslušníka sekty Prvorozených, v tomhle kraji dost populární. Prvorození nebyli příliš přátelští k normálním lidem. Tenhle incident byla ukázka jejich běžného chování. Poslední dobou se stávali stále drzejší a jejich věhlas stoupal. Nesnášeli elfy. Byly tvrdě stíháni vojskem Jeho Císařské Milosti, ale bylo těžké je dopadnout. Měli plno přisluhovačů. Povídalo se, že členy sekty nebyli až tak bezvýznamní lidé. Poslední, co z něho vypadlo, byla rada, abychom se rychle a potichu zdejchli. Po krátkém rozloučení jsme jí rádi uposlechli.